Všichni se těšíme na prázdniny, ale pro paní učitelky je to moc těžké. Konečně jsme si na sebe zvykli,

těšíme se na sebe, máme tu své kamarády, hračky, hry, pomůcky, společné zpívání, cvičení, hry, pohádky….a je tu konec.

Ale každá pohádka má vždy konec... abychom mohli poznat jinou…

13.ka nám přinesla štěstí….:-D. Nepršelo a tak jsme to mohli na zahradě mateřské školy parádně rozjet.

Loučení je pro nás učitelky bolestné nejen kvůli ztrátě dětí, (jejich odchodem na ZŠ), ale i ztrátou jejich rodičů,

se kterými jsme si vytvořily hezké vztahy.

Přejeme všem krásné prázdniny a snad našim dětem v srdcích zůstane milá vzpomínka na školku, která je tím prvním

záchytným bodem a odrazovým můstkem se správnou navigaci pro bezpečný nástup po cestě do života.