Konečně je tu zima a sníh! Těšili jsme se, až si budeme moct postavit sněhuláka a vyválet se ve sněhu. Nový rok jsme přivítali se Třemi králi a jejich dárky pro Ježíška. Dárky jsme ale dali i my malým ptáčkům, kteří v zimě mají málo zobání. Víme, že ptáčci se nemohou v zimě zachumlat jako my do zimního oblečení a tak jsem si opakovali, jak se v zimě oblékáme. Také jsme si zasportovali na naší zimní olympiádě.

S listopadem se nám přiblížila zima a všechno kolem nás začalo být unavené. Tak jsem se se včelkou dohodli, že uspíme les a jeho obyvatele a uvidíme se s nimi zase na jaře. My jsme zatím co všichni spali měli dvě důležité návštěvy - jednu ze samotného pekla a druhou zase z kouzelného nebe. 

Děti se včelkou Medulkou v řijnu objevovaly kouzelnou zeleninovou sílu, jak rychle se na podzim dokáže měnit počasí a co to počasí může vykouzlit v přírodě - jako třeba spoustu hub! Na ty jsem se šli podívat na výlet do lesa. Starali jsem se o svojí školkovou zahrádku a dováděli jsem v listí. Na konci řijna nás čekal oslava Halloweenu na naší Strašipárty a společně Strašidýňování s rodiči.

Září uteklo jako voda a Včeličky mají za sebou první měsíc ve školce. Seznámili jsme se s prostředím třídy, školky i zahrádky. Udělali jsme si procházky po blízkém okolí. Povídali jsme si o kamarádství, o školce, o podzimu a o tom, jak se mění příroda kolem nás. Dokonce jsme zvládli cvičení v Rákosníčku. Moc jsme si to užili! Už se těšíme, co krásného nám přinese měsíc říjen. 

Na chvilku jsme se vrátili k povídání o včelách s "paní včelkou" - jak slečnu děti pojmenovaly. Přijela nám vyprávět o jejich včelíně - jak se o včelky starají, co včelky potřebují, zopakovali jsme si jak se k nim chovat. Také jsme viděli pravé včelařovo vybavení a nejen že jsme si ho prohlédli, ale mohli jsme si ho i vyzkoušet! A byli z nás rázem praví včelaři, to bylo bájo! Také jsme měli za úkol najít včelí královnu - měla na sobě malé poznávací znamení, na fotce jí určitě najdete :). Ale to úplně nejvíc, bylo ochutnání slaďoučkého domácího medíku. Mňam!

chtěl bych být...

Přijela k nám Áďa ukázat nám svůj zvěřinec. Bohužel nám počasí nepřálo a tak jsme viděli jen menší zvířecí obyvatele Adélčina domova. Dozvěděli jsme se zajímavosti o slepičkách, zajících, králících a dalších domácích i exotických zvířatech. A nelepší část byla ta, kdy jsme si mohli všechna zvířátka opatrně pomazlit a nakrmit. A hláška dne: ÁĎO, BOBEK! 😂💩

Tento týden jsme poznali, že existuje jedno úplně malé zvíře, o kterém bychom mohli říct, že je vlastně úplně obyčejné. Ale to jsme ještě nevěděli, že kdyby tohle zvířátko nebylo, nebyli bychom na světě ani my. Ano, je to včelka. Povídali jsme si o tom, jak je včela důležitá. Co pro nás vlastně všechno dělá a co by se stalo, kdybychom včelkám ubližovali. Naučili jsme se jak je chránit. Přečetli jsme si pohádku o včelce Zlatulce a nerozumné pampelišce Žluťandě. Zatancovali jsme si na písničku "Včelka" a pěkně u toho zakroutili zadečky.  Společně jsem potom tvořili úl - jak vypadá uvnitř a co se v něm děje a také jsme vyrobili nás malý sluníčkový včelín. Také jsme tento týden zintenzivnili skupinovou práci - se skupinkou budoucích předškoláků jsme se vrhli na trošku těžší úkol a pokusili se ho společně splnit.

Maminky mají svátek

Svoláváme všechny čarodějky a čaroděje! Přileťte k nám na náš čarodějný týden a užijte si s námi čas plný kouzel. Tento týden nás navštivila čarodějnice Všeumína a její kamarádky a Čarovné hory. Chtěly nás naučit kouzlit, vařit lektvary a starat se o čarodějnou havěť. To všechno proto, abychom mohli složit NČU -  náležitou čarodějnou zkoušku. S tou jsme si díky našim novým kamarádkám náležitě poradili. A ve středu už přišli do školky samé vyškolené čarodějky a čarodějové.

Mimo NČU nás čekaly i jedny kouzelné narozeniny. Jeden z našich čarodějných bratrů totiž slavil už své 105. narozeniny! K narozeninám jsme mu vykouzlili písničku a přičarovali samé štěstí!